Chovatelský zápisník A 1/1

Yokohama (IRE)

nar. 1984, Hello Gorgeous - Halatch, Habat

Autor: Jana Němečková
Publikováno: 2016, Aktualizace: 20. září 2025

Hello Gorgeous
USA, 1977
Mr. Prospector
USA, 1970
Raise a Native
USA, 1961
Native Dancer USA, 1950
Raise You USA, 1946
Gold Digger
USA, 1962
Nashua USA, 1952
Sequence USA, 1946
Bonny Jet
USA, 1959
Jet Jewel
USA, 1949
Jet Pilot USA, 1944
Crepe Myrtle USA, 1938
Bonny Bush
USA, 1953
Mr. Busher USA, 1946
San Bonita USA, 1941
Halatch
GB, 1976
Habat
IRE, 1971
Habitat
USA, 1966
Sir Gaylord USA, 1959
Little Hut USA, 1952
Atrevida
FR, 1958
Sunny Boy FR, 1944
Palariva GB, 1953
Palatch
GB, 1964
Match
FR, 1958
Tantieme FR, 1947
Relance FR, 1952
Palazzoli
GB, 1954
Palestine GB, 1947
Maintenon GB, 1941

Bělka Yokohama se narodila 18. února 1984 po Hello Gorgeous z Halatch po Habat. Podle dostupných informací se na dráze dokázala pouze umístit, a to ve třech letech. Do Československa měla být importována v roce 1990.

V případě Yokohamy ponechávám plný originální text komentáře k původu, protože zejména Yokohamina rodina bezpochyby patřila k evropské klasické a Gr.1 krvi. Dokonce šlo o rodinu produkující plemeníky - a nadto kmenovou rodinu dalších českých matek, Victory Bound z 60. let a moderní rodiny klasičky Arganty.

Původ

Otec Hello Gorgeous byl synem famózního Mr. Prospectora. Ve dvou letech byl poslán do Británie, kde získal Gr.1 Futurity Stakes na 1600m a o rok později Dante Stakes na 2100m. Největším úspěchem patrně bylo druhé místo v Gr.1 Eclipse Stakes na 2000m za Ela-Mana-Mou. Nebyl však úspěšným plemeníkem - dal pouze klasicky umístěné Franco Forte a Libertine. Jako patnáctiletý byl exportován do Brazílie.

Bělouš Habat byl majitelem skvostného původu - syn skvělého plemeníka Habitata z přímé rodiny Mumtaz Mahal přes Mumtaz Begum, matku Nasrullaha. Jako dvouletý získal šestifurlongové Gr.1 Middle Park Stakes nad Pitcairnem; o rok později vyhrál trial na Guineas. V nich samotných jako druhý favorit skončil šestý, v St. James's Palace Stakes nestartoval pro kožní onemocnění, ale vrátil se druhým místem v Sussex Stakes. V britském chovu Habat připouštěl v letech 1975 - 1981 a poté byl exportován do Japonska, kde však nezanechal mnoho potomků. Nejlepším z evropského působení byl britský Gr.1 umístěný sprinter a plemeník Grey Desire, mj. pozdější otec naší Sun Shine Clare.

Match III byl hřebec s královským původem a také mu plně dostál: získal trialovou Prix Noailles, ve francouzském derby zůstal jen za skvělým Right Royalem, přišel druhý v Grand Prix de Paris a vyhrál klasickou Prix Royal Oak, před ziskem King George VI. and Queen Elizabeth Stakes (rok po Right Royal) a porážkou Kelsa ve Washington D.C. International ve čtyřleté sezóně. V chovu zůstal Match zastíněn pravým bratrem Reliance a tříčtvrtečním bratrem Relko, ale je zodpovědný mj. za rodinu výtečné Park Express a derbyvítěze New Approache.

Čtvrtý otec Palestine byl rychlíkem z krosu Fair Trial x Tetratema, jehož distanční maximem byl triumf v mílových Guineas. Založil vlastní rychlou větev Fairwayovy linie a jeho význam je s vnukem Pall Mall a pravnukem Kalamoun takřka nepopsatelný.

Palestine byl rovněž třetím otcem Habata, takže Halatch na něj byla 3x4 prochována; Habatovým maximem byla rovněž míle a ani Hello Gorgeous sám, syn sprintera / mílaře Mr. Prospectora, nebyl odchován na kdovíjakou vytrvalost. Jak ukazuje následující schéma, nejlepší potomci Yokohamy se u nás projevovali plně v souladu s jejím původem. Vyjma Yockera, k němuž se ještě vrátíme.

Rodina

O matce Halatch bohužel nejsou bližší informace. V chovu kromě Yokohamy zanechala nejméně pět dalších dcer, všechny matky bez většího významu.

Bába Palatch odběhla jen devět startů, z nichž získala ceněné Musidora Stakes na 2100m a především Yorkshire Oaks na 2400m, později dostih Gr.1 klasifikace. Kromě toho 3x přišla druhá proti hřebcům - v trialových Craven Stakes, Jockey Club Stakes na 2400m a v Yorkshire Cupu na 2800. Palatch dala nejméně sedm hříbat, mezi nimi druhého z francouzského Derby a třetího z Benson And Hedges Gold Cupu Patch, pozdějí plemeníka a mimo jiné otce našeho plemeníka Patchera.

Třetí matka Palazzoli měla z devíti startů pětkrát zvítězit; kromě úspěšné Palatch dala i klisnu Valadier, matku vynikající Pitasie. Pitasia jako dvouletá získala Gr.1 Prix Marcel Boussac na 1600m; z Gr.1 Prix Morny odešla poražená jen od skvělého Irish River. O rok později se Pitasia umístila v Prix Saint Alary na 2000m a Prix Vermeille na 2400m - obojí Gr.1 a v obou případech za skvělou Three Troikas.

Čtvrtá matka Maintenon, jednou vítězná ze čtyř startů, je bábou Sir Ribota, třetího ze Santa Anita Derby na 1800m a později plemeníka, a také Roi de Perse, druhého z klasické Prix Royal Oak na 3100 metrů.

Pátá matka Queen Christina dala vítěze St. James's Palace Stakes Orthodox a vítěze dnešních Gr.2 King Edward VII. Stakes na 2400m Babu's Pet; druhý jmenovaný stojí za zmínku jako otec pozdější napajedelské chovné klisny Donadoly. Úspěšnější ale byly dcery Queen Christiny, jež založily širokou rodinu s mnoha úspěchy, včetně těch klasických - jmenujme alespoň třetího z anglického Derby Pardao, německého klasika Lucky Lion či vítěze francouzských Guineas Style Vendome. K rodině patří i větev Anny Domani, třetí z německých Oaks a matky naší klasičky Arganty.

Rodina šesté matky Molly Adare zahrnuje navíc Fearless Foxe, jež porazil Mahmouda v St. Legeru, dvojnásobného vítěze irského St. Legeru a Melbourne Cupu Vintage Crop, druhého z francouzského Derby a vítěze Eclipse Stakes Artaiuse a především nesmrtelného Brigadier Gerarda. A k Molly Adare také směřuje jiná napajedelská rodina: Victory Bound, která byla v druhém napajedelském importu z roku 1962.

Celá rodina Molly Adare je větví široké rodiny legendární Pretty Polly.

Schéma rodiny

Výsledky Yokohamy chovu

Bez Yokowete, narozené v Irsku u Susan McKeon, dala Yokohama v napajedelském chovu 9 hříbat:

Čtyřiadvacetiletá důchodkyně Yokohama v Napajedlích, léto 2008 © Jana Němečková

Chovná kariéra Yokohamy zůstává synonymem 90. let a bílé barvy na našem turfu, kdy se Yocker stal Koněm roku 1997 a "bílý projektil" Yokom jen o rok později šampionem mílařů. Často jsme v televizních přenosech slýchali i jméno Yokodary a Yentl byla členkou Vapetina klasického ročníku. Mojí generaci se v éře Rainbows For Lifa připomněli ještě Yokyra s nepřehlédnutelným York Citym:

Jedničkoví koně rodiny Yokohamy

Fotogalerie

Krátká bílá éra rodiny: Yokowete po Welsh Term, syn Yokom po Dara Monarch a polobratr Yocker po Knesset © Gabriela Jeníčková
"Monarchové" rodiny: Yokomův pravý bratr Yokomon a dcery Yokohamy, pravé sestry Yokomi a Yokodara © Gabriela Jeníčková
"Rainbowsové" rodiny: Yokyra z Yokohamy, York City z Yokomi a York Master z Yokodary © Gabriela Jeníčková
Yokopo (Paico - Yokohama), Yotony (Najoom - Yokowete) a Yentl (Gay Minstrel - Yokomi) © Gabriela Jeníčková

Post scriptum: Záhada jménem Yocker

Na tomto místě bych se ráda vrátila k Yockerovi, který jediný z rodiny předvedl "odklon" na vytrvalecké distance. Zbytek rodiny byl přitom zřetelně "rychlou" krví ve sprinterském - mílařském rozmezí, přesně v souladu s původem Yokohamy.

Zdůrazněme také, že tyto dispozice Yokohamy nebyly příliš korigovány použitím mílaře Dara Monarcha, což je odvážný a obdivuhodný krok: kdekterý chovatel by pocítil neodkladnou potřebu Yokohamy sklony "umravnit" přinejmenším derbyvítězem. Nicméně: Yockerův otec Knesset nebyl ani mílař: byl vítězem na 1000 metrů. Kde se tedy vzal šampion vytrvalců Yocker?

Než se pokusím odpovědět, pojďme si projít Yockerovu kariéru. Yocker byl dvouletým vítězem na 1400 metrů a sedmým z Velké jarní ceny; vlastně celou tříletou sezónu odběhal do distance 1800 metrů. I ve čtyřleté se pohyboval od míle do 2000 metrů a teprve v jejím závěru si vyzkoušel pardubický St. Leger a Cenu prezidenta. Nebyl hlášen ani do Derby nebo dokonce St. Leger, což je první varovný signál; ani jako starší do velkých dostihů na 2400 metrů, což je druhý. Ve skutečnosti ještě v září čtyřleté sezóny šel jedničku na 1800 metrů. V Yockerově případě tedy nejde o kariéru klasického vytrvalce, kteří se notoricky profilují už v průběhu tříleté sezóny. Nejen to - Yocker se v určujících letech své kariéry dokonce neprojevoval ani jako středotraťař či kůň na klasických 2400 metrů.

Tím však zdaleka nekončíme. Pětiletý Yocker debutoval v jedničkové míli a o čtyři délky smetl specialistu La Manche, který ten rok téměř "neslezl z pódia." Yocker přitom šel rychleji než Gay Devil Velkou květnovou a cca na úrovni Palomie z Velké ceny Prahy, což jsou samozřejmě velmi relativní, ale nesmírně zajímavé postřehy. Stejně tak stojí za zmínku i to, že jako šestiletý Yocker ve Velké dubnové ceně (1800 metrů) zůstal pouhé dvě délky právě za duem Palomia - Gay Devil. Yocker tedy míle - narozdíl od vytrvaleckých distancí - očividně uměl od velmi raného až do velmi pozdního věku, a to pořádně rychle. Nevyhnutelně se nabízí závěr, že Yocker BYL mílařem - a že spíše než nutně vytrvalcem byl koněm, který na vytrvaleckých distancích předčil ostatní svou třídou.

Tuto teorii plně podporuje i Yockerův původ, který zkrátka nenabízí možnosti, odkud by Yocker mohl zdědit vytrvalost. V tomto aspektu je jeho původ poměrně raritní a skutečně nekompromisní:

Jak zaznělo, Knesset byl starším vítězem na 1000 metrů; jeho otec General Assembly byl talentovaný rychlý dvouletek a jako tříletý přinejlepším klasický americký středotraťař do dvou kilometrů. Mimo rámec ročníku a povinných klasik byl však také přemožitelem staršího šampiona sprinterů Dr. Patches z jedničkových Vosburgh Stakes na 1400 metrů (!). Matka Knesseta Klairessa pak byla dcerou čistého mílaře Klairona a matkou legendární ultrasprinterky Habibti.

Původ Yokohamy byl rozebrán výše. Maximem Hello Gorgeous byla míle až 2000 metrů, přičemž byl synem sprintera Mr. Prospectora. Matka Halatch byla po rychlém dvouletkovi a maximálně mílaři Habat a prochována na dvouletého sprintera - klasického mílaře Palestine. Jeho potomci excelovali do míle a nejlepším na dráze byla právě Habatova bába Palariva, výrazně zaměřená na 1000 metrů.

A konečně: Yokohama sama je posledním hřebíkem do rakve, když celá její jedničková produkce tíhla ke krátkým distancím max. do míle.

Podle celých prvních dvou generací by tedy Yockerovým optimem mělo být 1600 - 2000 metrů - a zdůrazněme, že se přesně tak také do čtyř let projevoval (!).

Dále v původu - od cca 4. generace - sice Yocker má vytrvalé vlivy, jenže ty zkrátka nefungují tak, že "zmizí" na tři generace a posléze se znovu objeví. To platí i pro třetí matku Palatch, která byla vytrvalkyní po svém otci Match... jenže v původu Yockera byla přebita hned třemi rychlými vlivy a za rozhodující lze považovat, že její vnučka Yokohama už vykazovala sprinterské, nikoliv vytrvalecké dispozice.

Obecně lze říci, že prakticky ve všech původech lze vystopovat vodítka vysvětlující nečekané distanční dispozice - příkladem budiž třeba Scyris. U Yockera ovšem vytrvalecké dispozice jednoduše nenajdeme a šance, že byl geneticky víc než mílařem až středotraťařem do dvou kilometrů, je takřka nulová. Jeho kariéru jsme samozřejmě sledovali všichni ze starších generací a VÍME, že vyhrával na tři kilometry... ale nezbývá než se dohadovat, že to bylo pouze díky jeho třídě a tréninku.

Tolik k Yockerovi, který svou kariérou natolik vybočoval z rodiny Yokohamy, že si nepochybně zasloužil detailnější analýzu.

Současnost rodiny

I přes fantastickou kvalitu rodiny v prvních generacích nebyl její další osud šťastný.

Yokowete, mimochodem IV.kat. vítězka a II. a III.kat. umístěná na distancích 1800 metrů, dala jen tři potomky před úhynem v pouhých osmi letech. Byli jimi šampion Yokom, I.kat. tabulový Yokomon a II.kat. vítěz Yotony; bohužel však žádná dcera.

Yokomi šla jako chovná klisna z ruky do ruky a zanechala také jen tři hříbata, z nich dva jedničkové rovináře. Starší dcera Yentl neměla potomky a mladší Yokomara skončila v prvotní evidenci.

Nejlepší klisnou rodiny na dráze byla bezesporu Yokodara a také v Napajedlích dala sedm hříbat, opět včetně několika jedničkových a dvojkových koní. Její dcery Ysolda a Yasmine uhynuly v roce 2018, v 11 a dokonce 9 letech; Yordana ukončila kariéru v roce 2019, ale nebyla zařazena do chovu. U dobré tříletky, jedničkové mílařky a navíc dcery Egertona je to samozřejmě obrovská škoda.

Poslední dcera Yokyra byla dobrou dostihovou klisnou, ale ironií osudu nejslabší matkou rodiny, a to i přes příležitost se zahraničními plemeníky. Dala slabou Our Lass, dnes dvanáctiletou klisnu v soukromých rukou, a dosud startující smolařku Yaru. Ta sice formálně dosáhla na jedničkovou steeplovou tabuli, ale páté místo v Oaks jí uteklo o krk a páté ve slovenských Oaks o dvě délky.

Yara byla stažena z dráhy po sezóně 2019 a dle informací z dostihy.fitmin.cz vyzkoušena v chovu ve Francii; hříbě nedonosila a v roce 2022 se vrátila na dráhu, bez dalších úmyslů majitele zkoušet chov. Touto zprávou je bohužel zřejmě zpečetěn osud celé rodiny.

Yordana po Egerton a Yara po Yeats © Magdalena Hamříková

Post scriptum

Yocker s Yokomem u nás byli zařazení do chovu jako plemeníci. Oba zanechali hrstku hříbat, z nich Yocker alespoň tři jedničkové steeplery - Mr. Yocker, Vakria a Ver. Oba mají jediného vnuka, jmenovitě valacha Lumir a ročku Lusitta, čímž prozatím končí odkaz Yokohamy i v tomto směru.

Yokohama © Jana Němečková