Fotoarchiv

Autor: Jana Němečková
Poslední aktualizace: 27. září 2025

Jedním z impulzů k vytvoření této stránky bylo procházení fotek z let 2004 - 2009. Na řadě z nich, které jsem kdysi zavrhla jako "ne dost dobré" a obyčejné, teď přede mnou defilují koně jako Red Dancer, Zambesi, Ketty Sharp... i dávno zapomenutí klasikové jako Hanover Lady a Kevin the Knight. Český dostihový národ je velmi vřelý ve vzpomínkách na Železníka a hrdiny Velké pardubické, ale nějak při tom zapomínáme, kolik a jak skvělých koní psalo i naše nedávné dostihové dějiny.

A tak jsem se vrhla na třídění starých skenů a postupně se pokusím zpřístupnit většinu kvalitních fotek z českých drah i hřebčínů. I podle ohlasů na sociálních sítítch - tyhle vzpomínky za to stojí.

České derby 2005

26. červen 2025

Propojení letošního 105. Českého derby s ročníkem 2005 je v mnoha ohledech zvláštní. V hlavním dostihu se letos střetli vnuci Peinture Naive, v rámcových dostizích se zase předvedli vnuci Dedariny - dvou účastnic památného derby dne před 20 lety. Ostatně, české fanoušky může těšit i to, že Discovery Day s Daktarim nebyli jedinou sourozeneckou dvojicí - neméně potěšila i dvouletá Dally Star se sestrou Dally Top. Proto mi nedá nepřipomenout, že i v roce 2005 viděla Velká Chuchle dva skvělé sourozence v akci - a že přivezli domů výsledek, o který se ti letošní neměli šanci ani pokoušet.

Řeč je samozřejmě o duu Heretic a Hairy's Son, pravých bratrech po Rainbows For Lifovi z Hairy Dream. Zatímco Heretic ztratil jedničkovou Cenu přírody Transgas jen o krátkou hlavu s Kifaabem, Hairy's Son zničil pole jedničkové Ceny Cymedica pro tříleté devíti délkami. Třebaže v roce 2005 ještě konkurence na českých drahách vypadala úplně jinak než dnes, zkusme si jen představit... mít dnes Discovery Day pravého bratra schopného porazit Jawwala, to by pro český turf - který slaví sebemenší lepší umístění - dnes byla absolutní extáze...

Co víc, jak neomylně vypátral Jan Burda na Facebooku a já jen smekám - letošní derbyvítězka Miss of Change pochází z rodiny Royal Mouginse, který, můžete hádat - samozřejmě také byl v poli Českého derby 2005. Proto jsem se rozhodla udělat rozsáhlejší "derby vzpomínku" na ročník 2025 - a kromě Facebooku ji právem zařadit i do našeho archivu.

**Daidalos** poráží Alaina v Simsonově ceně; vpravo Daidalos po vítězství © Jana Němečková

Souboj **Kifaab** - **Heretic** v jedničkovém sprintu a oba aktéři po dostihu © Jana Němečková

Drtivé vítězství **Hairy's Son** v Ceně Cymedica © Jana Němečková

Legendární **Gotyk** a **Dedarina** vítězná v Ceně hřebčína Napajedla © Jana Němečková

Zlatý pohár: **Radbec** a v cíli duo **Nolan - Ketty Sharp** © Jana Němečková

Skvělá **Ecologically Right** na přehlídce a **Peinture Naive** vedoucí pole derby poprvé kolem tribun © Jana Němečková

Zagon (POL)

1998, Kastět - Zitta, Club House

Zagon byl do ČR zakoupen po tříleté sezóně. O jeho polské kariéře se mnoho nevědělo - ve dvou letech získal ze čtyř startů vítězství a umístění, jako tříletý vyhrál čtyři z devíti startů a 3x se umístil, a to převážně v dostizích I. a II. skupiny. Jeho maximem bylo, překvapivě, 2000 metrů.

V českých barvách se Zagon stal předním středotraťařem v regionu. V barvách stáje Nýznerov a tréninku Františka Holčáka strávil Zagon tři roky, odběhal 18 startů a získal 11 vítězství. Postupně vyhrál Velkou cenu Slovenska 2002, Pardubický St. Leger a CEBC Classic 2002 v Bratislavě; v další sezóně si celý treble bezchybně zopakoval a přidal ještě dvě Velké májové ceny a hattrick v Pardubicích.

Neumístěný skončil Zagon v českém tréninku pouze 4x a z toho 3x v Chuchli. Všechny fotky - a popravdě si vůbec nepamatuji, že jsem jich na kinofilm "nacvakala" tolik - pocházejí ze Zagonova předposledního životního startu, Velké ceny českého turfu 2004, kde v sedle s Jaroslavem Línkem přišel pátý.

Přiznám se i k tomu, že dnes se na tuto pětidílnou sérii fotek dívám s ohromením. Nejsem si jistá, jestli v roce 2004 už fungoval web Jockey Clubu, ale zcela určitě jsem tehdy Zagona téměř neznala, mimo pár výsledků v dostihovém programu. A jak asi potvrdí každý, kdo pamatuje éru kinofilmu, stohy tříděných fotek po mnoha krabicích se pekelně snadno míchaly a ztrácely :) Dnes je pro mě vzpomínka na tak skvělého koně neskutečným pokladem.

Zambesi (GER)

1999, Royal Solo - Ziska, Alpenkönig

I Zambesi přišel do českého tréninku jako čtyřletý. Po dvaceti letech jsou zahraniční dostihové weby ohledně jeho německé kariéry skoupé na slovo; v ČR v přípravě manželů Váňových Zambesi absolvoval 27 rovinových startů, šest jich vyhrál a vyběhal bezmála 2 miliony korun. Přitom během čtyř sezón absolvoval tři dosihy I.kat. a zbytek minimálně national listed, což je neskutečná statistika.

Stejně jako další údaje: mezi nejlepších pět se Zambesi nevešel jen třikrát, přičemž běhal proti koním jako Certus, Tribal Instinct, Forest Man, Gotyk, Soderano, Harmony, Torlus nebo Kifaab; později v kariéře i proti klasikům kalibru Ready For Life, Nolana, Miderose či Laureata. A pro zajímavost - při jednom z jarních sprintů sezńy 2004 si připsal i skalp sice teprve začínajícího sprintera, ale přesto už vítěze Gomba handicapu Scyrise.

Mimoto jen z největších dostihů Zambesi vyhrál Velkou cenu Prahy, Velkou dubnovou a Velkou květnovou cenu; umístil se v Bratislavské míli, rakouských grupa 2 Paul Schweitzer Gedenkrennen i CEBC Mile 2004 za Lawsonií a Lidohillem. S rovinovou kariérou se Zambesi rozloučil víc než důstojně - 17. září 2006, krásným třetím místem ve Velké ceně českého turfu za klasiky Tempeltänzerem a Laureatem. Penzionován byl po třech překážkových startech v roce 2007 (zadržen a 2x za peníze).

Zambesi nikdy nebyl mým osobním favoritem, ale byl prvním koněm, kterému před objektivem nešlo odolat, i navzdory krutému limitu 36 políček na filmu :) Ostatně - posuďte sami:

Nezapomenutelná momentka Zambesiho s Gary Hindem po vítězství v trialu Velké ceny Prahy 2004; další dvě fotografie z vítězství ve Velké
květnové ceně 2005, v sedle Jan Rája © Jana Němečková

Fantastický souboj čtveřice Torlus, Hard Warrior, Zambesi a Nezbeda (skryt na bariéře) ve Velké ceně Prahy 2005. Na dalších dvou
fotografiích Zambesi před Zlatým pohárem 2006. V obou dostizích jezdil Jiří Chaloupka. © Jana Němečková

Cape Monday, Ilchie, Sonka

... před 20 lety v Napajedlích...

S érou Rainbows For Lifa se pojí řada úžasných vzpomínek. Jedna z nich je na obyvatelky hřebčína Napajedla cca v letech 2005 - 2007, kdy bylo možné potkat nejen elitní české dostihové klisny i matky, ale také nové importy. Fantastické, nadějné - a v ČR dosud nevídané importy.

První z nich byla Cape Monday, dcera Giant's Causewaye, "Iron horse," hřebce neskutečných možností, který se stal naprostou dostihovou ikonou. A zároveň vnučka Gone Westa, pravnučka Nijinského, prapravnučka Round Tabla... V neposlední řadě klisna ze skvělé světové rodiny Cosmah, matky Halo, a širší rodiny Almahmoud, kam patřila i Natalma. Jinými slovy, Cape Monday byla klisnou s nejmodřejší světovou krví, jakou tehdy šlo vůbec potkat. A fakt, že stála v Napajedlích, byl pro nás naprosto mimořádný...

Cape Monday nakonec Stall Amor dala milionáře Catch Life, ale ze dvou dcer bohužel nezanechala pokračovatelku. To však nic neubírá ze vzpomínek na ni...

Druhou pro nás vysněnou klisnou byla Ilchie, dcera Zilzala a v té době matka v Rakousku běhajícího ryzáka Innuendo - který fanoušek Queen by neutíkal tuhle kobylu fotit :-) Přiznám, že Innuenda jsem měla v paměti zafixovaného jako klasického vítěze a/nebo šampiona, ovšem moderní internetové záznamy mluví o vítězství v NL Trial Stakes, ne v klasické "Velké jarní." Vedle něj dala Ilchie hnědku Irish Fire, o hlavu šestou v bratislavské Zimní královně, dvojkovou vítězku a momentálně matku.

Do třetice po Cape Monday a Ilchii, naděje úplně nenaplnila ani Sonka, která se v Napajedlích objevila to samé léto, kdy její polobratr Gentlewave vyhrál Prix Noailles Gr.2 a přišel druhý v irském Derby. I to ale bylo obrovské a pro nás dechberoucí renomé. Neznámá dobrá duše z hřebčína nám Sonku cestou ze stáje ochotně zastavila na vyfocení a netřeba dodávat, že to pro nás byl moment s velkým M.

Léta 2006 - 2007 v Napajedlích vůbec byla magická. V létě 2006 měl Rainbows For Life tři klasické vítěze ze dvou ročníků - Monolita, Ready a Veta; Mideros byl čerstvým vítězem Zlatého poháru, Sapora čerstvou vítězkou Ceny hřebčína Napajedla... napajedelský Mysterro po Security Riskovi byl čerstvým jedničkovým vítězem z Bratislavy a Vltava měla za dva týdny vyhrát Oaks.

Trio zmíněných napajedelských přírůstků na pastvinách doprovázely Moonbride - matka Monolita, Midwife - matka Miderose, My Best Dancer - matka Mysterra... a v tu dobu měl hřebčín samozřemě i Reálku, Lakonku, Latinitu, Step, Půlnoc, Vakacii nebo Yokohamu.

Nejkrásnější na všech těchto vzpomínkách je, že při procházení pastvin jsme naprosto přesně věděly, jak fantastické momenty se odehrávají před našima očima...

Léto 2006 a královny napajedelského stáda - **Cape Monday** po Giant's Causeway a **Sonka**, polosestra irského klasika

Ještě jednou **Sonka** s malou Spread Your Wings a vpravo **Ilchie**

Polynésia a Librilla

Staré Město, červenec 2006

Na trase našeho tehdejšího cestování po hřebčínech bylo i Staré Město u Uherského Hradiště a předem domluvené focení u ing. Rosiny. Přijely jsme fotit Monolita - a odjely jsme se vzpomínkami na celý život.

Na předvedení Monolita nebo jakékoliv focení tenkrát nedošlo a nechce se mi ani po letech vzpomínat na tón, jakým jsme byly vyprovozené "ze dvora." Když jsme se zklamaně ploužily k východu, oslovila nás paní Mazáčová, jestli si nechceme prohlédnout alespoň její stáj. Samozřejmě jsme přijaly - absolutně netušíc, co nás čeká:

Ono léto měla stáj tři úchvatné obyvatelky - jedenáctiletou Polynésii, nejen vítězku St. Legeru 1998; její pětiletou dceru Polly For Life, pardubickou Zimní královnu a mj. třetí z Ceny prezidenta republiky; a konečně Librillu. Nezapomenutelnou, nádhernou Librillu... Ještě jako půvabná šedá královna se stala jedničkovou vítězkou ve čtyřech po sobě jdoucích sezónách - od Ceny Masise a Gerschova memoriálu, přes svůj nejslavnější triumf - St. Leger 1997, Zlatý pohár 1998 nad Norou Jeane až po porážku Polynésie ve Slušovicích v roce 1999.

My jakožto základkou povinná mrňata jsme samozřejmě neměly žádnou šanci některou z uvedených koňských hrdinek vidět závodit naživo. A tak když jsme procházely mezi boxy, hodně dlouho jsme "sbíraly čelist ze země" a nemohly uvěřit, kde jsme se to ocitly. Ale nejlepší část měla ještě přijít - improvizované focení, které paní Mazáčová tak trochu pojala jako výchovu holek ve stáji ke správnému předvádění koní :-)

Holčiny byly šikovné, kobylky i veterán Devil měly svatou trpělivost a my jsme si mohly v klidu a doslova jak jsme chtěly vyfotit naše dostihové legendy. Snad i díky ospalému letnímu odpoledni to byla opravdu pohoda pro všechny zúčastněné... a dodnes jedno z nejhezčích focení, jaké jsem kdy zažila.

Minimum fotek, které tehdy vzniklo, šlo na úkor limitu deseti kinofilmům na celé dostihové prázdniny po hřebčínech ČR. 360 snímků na Napajedla, Vlachovice, Doubravy... Plemeníky i výběhy. Každý, kdo nacvaká 500+ na dostihové odpoledne, asi chápe, jak "krutá" to byla hranice :))

Ale ty snímky, které vznikly - ty stály za to. :-)

Přece jen trochu mrzutá **Polynésia** a její skvělá dcera **Polly For Life**

Nádherná bílá dáma **Librilla** a její prvorozený **Lucky For Life**

Ready For Life, Charley

Rainbows kam se podíváš...

Fotka Ready For Life s Charleym, ke které jsem se nedávno dostala, ve mně okamžitě vyvolala hlavně vzpomínku, jaká zábava pro nás byla éra Rainbows For Lifa. Téměř v každém dostihu bylo na koho se těšit, na co se dívat...

Čtyřletá Ready For Life s Martinem Srncem, za ní tříletý Charley s Janem Rájou, Velká cena českého turfu 2007.

Charley

2004, Rainbows For Life - Charming Heights, Persian Heights

Když už jsem vylovila "dvojfoto" Ready s Charleym, přidám i fotovzpomínku na "věčně druhého" Charleyho :-) Druhého z Derby za Medeem, druhého ze St. Legeru za Savignonen, druhého ve Velké ceně českého turfu za Oligarchem... čtvrtého z Pardubic za triem starších koní v čele s Ryanem. Ono čtvrté místo ale bylo papírově nejhorším finišem Charleyho v deseti startech dvouleté a tříleté sezóny, kdy vyběhal přes milion korun.

Když Charley už jako čtyřletý přešel na překážky, asi jsem nebyla sama, kdo čekal budoucí hvězdu... Jak všichni víme, o tu se nakonec postarala Charleyho pravá sestra Charmaine s Charme Lookem. I tady ale Charley obstál se ctí, s jedničkovým triumfem ze steeplechase z Pardubic, se čtvrtým místem z meranských Gr.1 proutěnek a dalším téměř milionem korun na výhrách.

I po takové době, klobouk dolů...

I když Charley nepobral moc krásy a nikdy nedosáhl na "velké" vítězství, pro mě zůstává jedním z nezapomenutelných koní našich drah. :-)

Ecologically Right (GB)

2002, Entrepreneur - Logic, Slip Anchor

Věstník 4/24 přinesl smutnou zprávu: ve dvaadvaceti letech odešla Ecologically Right, vítězka Jarní ceny klisen a slovenských Oaks 2005.

Vysoce favorizovaná hnědka se v ČR uvedla ztrátou Johna Egana na startu "Deyláku;" ale následnou Jarní cenu klisen zdemolovala pamětihodnými 11 délkami, a to včetně Ready For Life. Pověst jí nijak nevylepšil výbuch v Ceně Arvy ani poslední místo v našem derby, ale pak už klisna nastoupila k famózní sérii, počínaje Cenou Pat's Music přes Cenu Whisky až po porážku čerstvé trojnásobné klasičky Ready ve slovenských Oaks. Sezónu Ecologically Right uzavřela soubojem s Torlusem v Pardubické míli, kde odešla poražena o krátkou hlavu.

Pamětníci snad vzpomenou i na její návrat na dostihové dráhy o dva roky později, kdy po dvou vítězstvích nastoupila do brutálně obsazeného chuchelského sprintu a poražena odešla až po boji s duem Certus a Daidalos; pátá přišla i v Bratislavě za Arymanem a v dvojkovém dostihu v Topolčiankách. Její kariéra se uzavřela v Memoriálu Harryho Petrlíka se statistikou 14 startů, 6 vítězství a 1 umístění. Nelze popřít, že Ecologically Right nebyla vzor vyrovnanosti, ale kdo ji viděl naživo, asi musí souhlasit, že v nejlepší formě byla jedním slovem skvělá.

V chovu dala Ecologically Right sedm hříbat vedených Jockey Clubem, ale mezi jejími partnery se bohužel neobjevil žádný z elitních českých plemeníků.

Čest její památce.

Na prvním snímku je Ecologically Right s Johnem Eganem před Českým derby, na zbylých v průběhu Ceny Pat's Music v roce 2005, kde s Martinou Havelkovou zvítězily lehce osmi délkami.

Rabbit Montjeu (IRE)

2004, Montjeu - Iles Piece, Shirley Heights

Mnou důvěrně přezdívaná "ta ušatá potvora," viz třetí foto, by 28. března 2024 oslavila dvacáté narozeniny.

V roce 2007 patřila k předním klisnám ročníku, pouze s obrovskou porcí smůly - Cenu hřebčína Napajedla i české Oaks ztratila s Mary Lou, slovenské s polskou Maverou. Jako čtyřletá přidala ještě páté místo v Ceně Pat's Music, druhé z karlovarské dvojky proti hřebcům a konečně kýžený NL úspěch v Ceně ČSCHPMDK. V pěti letech si, pod vedením Grega Wroblewského, vyzkoušela dvoje proutěnky, což jsem, přiznám se, jejímu realizačnímu týmu dlouho nemohla odpustit - ne u dcery Montjeua a vnučky Shirley Heightse a ne po tom, co stejný osud o pár let dříve potkal Ready For Life... Vidět naše klasičky na skocích je zkrátka pohled, který žádnému fanouškovi chovu nemůže dělat dobře.

Příběh Rabbit Montjeu měl ale šťastnější konec než ten Readyin. V chovu dala sedm registrovaných hříbat, z toho ŠEST VÍTĚZŮ. Druhorozený Mondego Bay po Egerton přišel třetí v Memoriálu prof. V. Michala; o rok mladší Montjeu Third po Pop Rockovi tento dostih vyhrál a vedle toho skončil druhý v Zimním favoritu, čtvrtý ve Velké jarní a druhý ve slovenském Saint Legeru, plus čtyři další jedničková umístění a sedm "tabulí."

Samozřejmě jde o další vynikající statistiku v českém chovu, včetně toho, že potomci Rabbit Montjeu vyběhali jeden a čtvrt milionu korun - což je, mimochodem, částka srovnatelná s Galantery nebo Greek Wedding.

Rabbit Montjeu nakonec po pěti hřebečcích dala i dvě klisny - mladší (a jediná nezvítězivší) Montjeu Star po Amico Fritz ukončila kariéru v roce 2022 a není registrovaná; starší Monjouet, pětinásobná vítězka, by stále měla být v tréninku.

Rabbit Montjeu sama uhynula v únoru 2019. Čest její památce.

Skvělá Rabbit Montjeu: vlevo s Eduardem Pedrozou před Českým derby 2007, uprostřed s Janem Rájou před Oaks... a v pravo "challenge" vyfotit Rabbit Montjeu s ušima dopředu :-D Post scriptum, kupodivu se mi to jednou podařilo... jenže si pak absolutně nebyla podobná. :-D

Gomba handicap 2024

Aneb návrat do dob minulých

Zatímco probíhají práce na chystaném plemenickém "dvojprofilu" Keena a Arcanea, přiblížil se start dostihové sezóny 2024. A ačkoliv Gomba handicap nikdy nepatřil k mým oblíbeným termínům, v archivu se, kupodivu, našlo pár jeho vítězů...

Přeju krásné předdostihové vzpomínání a nedá mi to nedodat - ať nám letos čeští odchovanci jdou!

Daidalos, vítěz z roku 2009. Na snímku jistě vítězí v Severočeské ceně 2006. Vpravo Socr House s Radkem Koplíkem po triumfu v Gomba Handicapu 2007 © Jana Němečková

Vlevo German Malt, vítěz edice 2006. Předtím však stihnul překážkové intermezzo a zde s Radkem Havelkou cválá ke startu druhého životního krosu v srpnu 2005. Uprostřed o dva milimetry splněný sen - Tiznit, vítěz Gomba handicapu 2001, končí svou dostihovou kariéru 26. srpna 2006, v sedle Dušan Andrés. A vpravo překvapení... Supermate, vítězka z roku 1991, jako čtrnáctiletá v Mimoni. Co dodat - člověku se až nechce věřit, jaké poklady občas v archivu najde... © Jana Němečková